Mnom,... druhý sraz (který jsem statečně sám organizoval) za mnou. Mám z něj opět spoustu dojmů a zážitků se super lidmi (kteří skutečně existují (což je šokující(...(!))). No tak fajn. Protože se zne neukázal ani jeden zástupce Mittalmaru, asi bych se měl pořádně rozepsat, co? Jen je trochu smutné, že jsem foták s sebou měla jen já, takže moc fotek zrozna není. No, třeba si s tím nějak poradíme. :)
A tímto obrázkem bych ráda zahájila článek <3
Jak začít...? Asi tím, že jsem nečekala na pozvané, ale pozvaní na mě, což pro svou osobu beru jako černý puntík. Naštěstí to byla jen Vendy s Vénií, které už byly očividně uprostřed družného hovoru. Tak jsem se k nim nějak přifařil a začal si s nimi povídat taky. Ani vlastně pořádně nevím o čem. Hi hi hi
V těsném závěsu za mnou přitlapal Jeremiáš s Kiwi. Jééé! Dorazil i ten kouzelník! Což byl pro mě celkem šok. Ne, vážně byl. Dost se mi pak třepaly ruce a kolena. Nicméně pak nastala taková ta atmosféra kdy se baví sourozenci, dlouhodobé kamarádky a ta třetí se tak nějak přidává, přičemž (se domnívám (alespoň já to chtěla)) všichni chtějí navázat nějakou společnou konverzaci. Pak padla z nějakých úst otázka: "Kdože to ještě chybí?" Lupus a Andoriana. Lupus má dorazit později. "Vendy, zavoláš Andorianě, prosím?""Fajne...(hovor)... za chvíli tu bude. Má na sobě červený kabát." Dobře, čekáme tak, řekněme pět minut (mezitím prošly dvě červené bundy) a Andy nám dorazila. Vážně, jsem si tě podle těch fotek představovala jinak, přinejmenším... starší? Kiwi: "To teprv budeš vyvalená z Lupus." (Nebo něco v tom smyslu.) Opravdu jsem byla. Asi s půlhodinovým zpožděním se odněkud přiřítilo vyčouhlé stvoření, které se začalo zuřivě omlouvat a klanět. Což mě trochu dostalo, protože přesně to samé dělám při omluvách taky. Že bych to odkoukala z toho anime? To je podezřelé... Juknu na tašku. Placky. Spousta place. No jo, podle tašky s plackama soudím lidi (nebo snad rovnou navazuju přátelství?). Každej otaku má svý placky (krom mě) a když zvládnu rozpoznat alespoň tři postavičky na plackách, většina anime-nadšenců už mě jaksi bere do rodiny... Hi hi hi :D Nevím jestli to fungovalo i u Lupus, ale snad jsem zabodovala. Přinejmenším ta taška rozhodně bodovala u mě!
(přibližný rozhovor)
Já: "Jééé! Kakashi! L! Itachi! Sasha! Akatsuki! Shingeki no kyojin!"
Jeremiáš: "To je nějaký smyšlený jazyk, nebo co?"
Já: "To je japonsky..."
No nic, sice tu kabelu nutně potřebuji ke svému bídnému životu, ale pojďme pokračovat.
Byli jsme tedy všichni. Fajn. Vedení přebírá Vénie, která se snad jako jediná nějakým způsobem vyzná v těch pojizdných obludách... brrr. No nicméně jsme asi deset minut ztvrdli na... tom... cosi, kde zastavují tramvaje. Povedlo se nám dokonce koupit lístky a nasedonout do obludy která jela správným směrem a vyklopila nás přibližně ve správných místech.
Nastal však další problé. KPS?!!! (kde proboha jsem?!!!) Došli jsme tedy na konec ulice, přešli na další a vydali se doleva. Doleva. Hmmm. Za svým srdcem. Hmmm. Blbě! Po nějaké chvíli chůze jsme zažili jakési deja voo, když jsme už podruhé spatřili čínskou restauraci. To je tak když máte mapu a neumíte ji používat...
Vlastně ne, Jeremiáš to řekl mnohem lépe! Věta která by se měla tesat zní: "K ČEMU NÁM JE MAPA, KDYŽ NEMÁME KLÍČ?!"
Podruhé na tom stejném místě. To naštve. Nám to ale přijde prostě legrační, co Vendy? :D
Zleva: Jeremiáš, Kiwi, Lupus jako čepice, Andoriana, Vénie
Lupus a Kiwi. Děkujeme moc za to, že se vyznáte v mapách
Doprava! Rovně! No, nějak jsme se tam nakonec přece jen dostali.
Zkraťme to... Prostě jsme po spoustě strastech a bloudění dorazili do čajovny Probuzený slon. (Hurá!) Myslím že opravdu nejlepší, takovou nenásilnou formou konverzace byl právě Dixit, jež dovlekla Vénie, za což ji dějuji a gratuluji červenému králíčkovi (Jeremiášovi), který vyhrál. *Plác! Plác! Plác!*
Prej je Dixit rasistickej. Je tam bílej králík - evropan, žlutej - asiat, červenej a růžovej - indián, zelenej, kterámu je špatně, dokonce tam je i modrej avatar, ale černá nikde...
Nevím koho to pro všechno na světě napadlo, nicméně Vendy se nám vytasila s dárkem... Ale musím ji nechat že je žůžvej :3 Sauronovo očičko z nějakého moduritu. Načeš se přidala Kiwi s náramkem, Jeremiáš s Toffife a Lupus což mě naprosto ohromilo, s přáníčkem. (Všechny dárečky ukážu v jiném článku :)) Od kud víš, že miluju Kuroshitsuji?!! A pak od všech gratulace. MOC VÁM VŠEM DĚKUJI!!! (i když neumíte podávat ruce :D) Ale lidištové, opravdu, já nic nepotřebuju. Největší dárek byl že jste tam dorazili a ono je pak trochu trapné, že já nemám, co bych vám dal na oplátku. Nicméně děkuji, že jste si vzpoměli a dali si tu práci :)
Během hry nám přinesli čaj. Jen rebel Kiwi si dal nějaký pomerančový džus.
Já: "Ty máš matchu, Andoriano?"
Andoriana: "Jo."
Já: "Vénie, nešlehá se ten čaj co má Andoriana?"
Vénie: "Šlehá se matcha."
Já: "Ona má matchu."
Vénie: "Ana..."
A pak nastala podle mého nejlepší hra večera. Pravidla jsou jednoduchá máme každý papírek a na něj píšeme postupně podle osnovy plova a posíláme jej dokolečka, takže každé další slovo píšu na jiný papírek. Nedívám se, co napsal človíček předemnou a nepokouším se navazovat. A co vznikne... to je zázrak...
Vybrala jsem jen ty nejlepší, ale stejně je jich hodně.
Gaara - písečný jahodový koláček... WHY NOT?!
Písečný jahodový koláček si hrabal v Rohanu s nikým, protože bagr.
Ledový Bombur plete copánky s trpaslicí v začarovaném lese, aby mohl zpívat koledy. Jeremiáš na to prohlásil: "Koledy bez copánků asi nepůjdou."
Buclatý Kozk kreslí medvěda na nádraží s houbičkou, protže nemá nic jiného na práci.
Zelený Kořen oddechuje s nabitou pistolí ve sklepě, protože nevěděl, proč to dělá.
Beznosý prasátko vyjídá hobitovi spíž v akváriu s dvouhlavým drakem, protože chtěl holku.
Chlupatý trpaslík letí v kadibudce c Babišem, protože nemůže najít svého poníka.
Kozkův koloušek zpívá koledy s novou kabelkou v čajovně, protože došly sušenky.
Svatý lumík poslouchá metal ve Středozemi se zlatou chobotničkou, protože HODOR.
Promiň Irith. Říkali mi, ať to sem nedávám, ale já prostě jinak nemůžu... Morbidní Irith spí v záchodě s elfem, protože by tam měl být.
Pak nám Kiwi přečetla Epos o pračlověku, Lupus se mohla pochlubit dedukcí toho, Jak se rodí dobrý učitel a Jeremiáš přečetl Nikdy nezveřejněnou povídku. Moc hezké to všichni měli a potlesk si opravdu zasloužili :)
A tak se nám to nějak začíná chýlit ke konci. Udělali jsme si pár skupinovek...
Andoriana: "A teď všichni řekněte KOZK!"
Kiwi, Jeremiáš, Andoriana, Vendy, Vénie, Lupus, Mexafell
... a zmizeli nám hned tři lidi... :( Veřejné dopravní prostředky nečekají. Mějte se hezky Lupus, Kiwi a Jeremiáši :)
Prej vypadám jak ta ryba... Nesouhlasím Vendy. Ta ryba je hezčí. :D
Tak jsme si zbyly jen my čtyři. Zvládli jsme pár Vendyiných hobitích historek(risknu to, Vendelíne :D), já přečetla nahlas své Holuby a bylo vymalováno. Andoriana pak ale ještě prohlásila: "Já bych vám tu svou povídku taky přečetla. Já ji jen nechtěla číst před mužským osazenstvem."
Já: "Je to slash! Že jo?!"
Andoriana: jen kývá hlavou
Škoda, že jsme to už nestihly. Poslední fotky a vyzvedla nás moje máma.
Co ste to tam hulily za matroš?
Tak tohle byla teda poslední fotka. Jsem moc ráda že jsme se setkali v takovémto počtu. I když chyběl celý Mittalmar a ještě další lidištové byla to zase příjemná zkušenost a jsem za ni vděčná.
DĚKUJU...
A pro ty, kteří se dostali až sem tu něco je. Taková sladká třešnička v podobě tohoto vide.
Mimochodem, Jeremiáši, víš že máš hlas jako Thorin?
Uvidíme se v Šedých přístavech...
Mexafell
PS: Na korekturu už vám v tuhle hodinu můžu vy víte co. Možná později.
