Čeština je pestrý jazyk plný různých nářečí. V každém koutě této země člověk najde malé i velké rozdíly v mluvě místních obyvatel. Na některá originální slovíčka z dialektů však lidé postupně zapomínají, mladí je obvykle nahrazují modernějšími výrazy a staří už je nemají komu předat. Stále však můžeme narazit na spoustu originálních výrazů, které by určitě byla škoda vymazat z paměti.
Dialekty mohou lidé vnímat jako své kulturní dědictví, jenže o něj postupně přicházejí. "Existuje pro to hned několik důvodů. Mizení nářečí totiž ovlivňuje řada faktorů, a některé z nich působí na mluvu dokonce dlouhodobě. Nářečí začala zrychlujícím se tempem mizet od 20. let minulého století, protože je lidé začali vnímat oproti modernizovanému světujako něco zastaralého," vysvětlila pro redakci TN.cz jazykovědkyně Marta Šimečková z Akademie věd České republiky.
[chooze:article;value:491983]
Důvod, proč mladí začínají mluvit jinak, je prostý, nechtějí se odlišovat od ostatních. "Lidé se za své nářečí mnohdy stydí, protože ho vnímají jako něco nemoderního. Z médií totiž slyší jinou řeč. Setkávají se s ní v rádiu, televizi i na sociálních sítích, takže ji postupně přejímají. Na veřejných kanálech lidé užívají hlavně interdialekt, češtinu obecnou," popsala Marta Šimečková zabývající se dialekty.
[chooze:quiz;value:38ed8ed1-0f81-4649-8da5-4f7813ad9142]
Takové faktory ovlivňují nejvíce mladé lidi. "Ve škole na ně navíc působí tlak učit se spisovnému jazyku. Ten je odlišný od jazyka, který slyší od rodičů a prarodičů, právě ti jsou nositeli nářečí," sdělila Šimečková a vysvětlila, že děti a mladiství upozadí nářečí hlavně, když se rodina stěhuje na jiné místo. Dialekty jsou totiž vázány na oblasti.
"Když se mladí lidé s rodinami přestěhují, tak jim nemá kdo nářečí předat, protože ho obvykle děti učí právě starší generace. Stěhováním se však mnohdy přeruší pravidelné vazby s prarodiči či širší rodinou. Navíc se objeví v oblasti jiného nářečí, což má na jejich mluvu značný vliv. Lidé obvykle raději přestoupí na obecnou češtinu nebo výjimečně přejímají některé pro ně nepůvodní nářeční prvky a svůj původní dialekt upozaďují," zmínila další důvod zániku nářečí Marta Šimečková.
[chooze:article;value:490765]
"Nářečí je nehmotné národní dědictví, a pokud je přerušena jeho kontinuita, tak mizí," dodala jazykovědkyně. Postupem času tak nastává, že lidé nerozumí, když si někdo chce dát kobzole nebo vidí malého ogara.
Začaly slavnosti moravského uzeného. Lidé si užívají dobré jídlo a pití: