Jedním z hlavních cílů důchodové reformy, jak jej prezentoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), je udržitelnost i do budoucna, to znamená hlavně dostat výdaje na důchody pod kontrolu. Nicméně ani tato reforma neslibuje, že budou příjmy a výdaje v rovnováze. Do budoucna lze i přes změny očekávat vysoké deficity.
"Je zde hrozba, že by kolem roku 2050 byl důchodový systém v deficitu více jak pět procent HDP. My těmito opatřeními snižujeme deficit o zhruba tři procentní body. Není možné ten systém vybalancovat, aby byl kolem nuly, protože ty demografické změny jsou opravdu velmi významné. Ostatně i ve všech vyspělých státech se vždy ze systému veřejných financí dofinancovává a doplňuje důchodový účet. Je to ale velmi výrazný posun k zodpovědnosti a vede k tomu, abychom pro naše děti a vnoučata byli schopni mít udržitelný důchodový systém s důchody, které budou férové," okomentoval plánovaný deficit ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Graf vývoje deficitu důchodového účtu (v % vůči HDP) podle různých scénářů, červeně je vyznačený dopad důchodové reformy:
[chooze:article;value:505291]
HDP bylo loni 6,752 bilionu korun. Pro představu, pět procent z této sumy je asi 338 miliard korun, dvě procenta jsou 135 miliard korun. Počet důchodců se loni pohyboval mezi 2,3 a 2,4 milionu, na jednoho důchodce by tak byl nedoplatek 143 tisíc při pětiprocentním deficitu a necelých 60 tisíc při dvouprocentním deficitu.
Schodek na důchodovém účtu znamená, že penze bude nutné financovat zřejmě z daní nebo úsporami v jiných oblastech. "Ani jedno přitom zdaleka není ideální. Například investice do výstavby silnic je investice s vysokým multiplikačním efektem. Pokud místo toho budeme hasit schodky na důchodovém účtu, česká ekonomika to v budoucna odskáče slabším ekonomickým růstem," upozornil analytik finančních trhů společnosti Next Finance Jiří Cihlář. Doplnil, že v důchodovém systému není dostatek peněz na to, aby to zvládnul bez zapojení soukromých peněz.
Podívejte se na video vytvořené MPSV k tomu, jak by rostly daně, kdyby se nepřikročilo k důchodové reformě:
[chooze:article;value:504798]
Neztrácí tak reforma smysl?
Nabízí se tedy otázka, zda v případě neschopnosti snížit deficit na nulu neschází celé reformě důchodů smysl. "Domnívám se, že nikoliv. Není příliš reálné očekávat, že efekt všech opatření v důchodovém systému může kompenzovat celkový deficit až pět procent HDP, který za 20 až 30 let systému hrozí, pokud jeho parametry nebudeme korigovat. V nejhorších demografických letech bude důchodový systém potřebovat částečně i další daňové zdroje (tedy bude v deficitu) na profinancování svých závazků," reagoval ekonom Vladimír Bezděk z investiční společnosti Avant.
Naopak podle Cihláře se smysl reformy při očekávaných deficitech alespoň částečně ztrácí. "Má to několik důvodů, které se ale politici bojí nahlas říci. Tím zásadním je to, že se důrazně neřeklo, že klíčem k tomu, aby důchody v budoucnu zajistily dostatečnou životní úroveň, je zapojení soukromých peněz – ať už formou spoření do fondů, nebo nákupu nemovitostí, popřípadě zlata – tedy investic na vlastní pěst. Když to navíc spojíme s konsolidačním balíčkem, tak ten na výdajové straně rozpočtu částečně přiškrtil dotace a provoz státu a na příjmové straně zvýšil některé daňové příjmy… Nicméně na výdajové straně jsme neviděli větší snahy o zkrocení příliš 'sociálního státu', na který jednoduše dlouhodobě nemáme. Právě náklady na starobní důchody jsou největší výdajovou složkou rozpočtu. Stát řeší nastavení důchodů směrem do budoucna, ale aktuální požár deficitu na důchodovém účtu účinně neřeší," shrnul.
Ekonomka se zaměřením na pracovní trh Linda Kunertová uvedla, že se vlastně o reformu tak úplně ani nejedná: "Architektura systému totiž zůstává stejná (tedy průtoková, kdy se důchody hradí výhradně z peněz vybraných od současně pracujících). Problém se tím neřeší, jen zahlazuje s tím, že současně ekonomicky produktivní lidé pod čtyřicítku mohou očekávat daleko nižší důchod s pozdějším věkem odchodu do důchodu."
Redakce TN.cz s dotazem k deficitu důchodového účtu v budoucnu oslovila i ministerstvo financí, to se nevyjádřilo. Případnou reakci naleznete v tomto článku.
[chooze:poll;value:3ed12423b37aa6e9da031c7956a9774690f6b2de;layout:tn_nova]