Cévní mozková příhoda, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo Parkinson. To je jen zlomek nemocí, na které má vliv kvalita a délka našeho spánku.
"Neurologické poruchy jsou na vzestupu. Mezi rokem 1990 a 2016 stoupla úmrtnost na neurologické choroby až o 40 procent," poznamenal přednosta Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK Robert Jech.
"Nejohroženější jsou ti, kteří spí denně méně než šest hodin. Jejich počet v Česku i ve světě rok od roku stoupá. Zkracování doby spánku se stává velkým problémem i v dětské populaci.
[chooze:article;value:495536]
"Přidávají se k tomu nároky na školní výuku, ale hlavně výrazné nadužívání elektronických přístrojů," myslí si Iva Příhodová, vedoucí lékařka Neurologické kliniky a Centra klinických neurověd VFN a 1. LF UK.
Spánek je důležitý nejen pro kvalitu našeho života, prevenci celé řady onemocnění, ale snižuje také riziko deprese a obezity. Dobrému spánku nepomáhá ani práce ve směnném režimu. Podle dat Českého statistického úřadu pracuje na směny více než milion lidí.
[chooze:article;value:498012]
"Měli bychom spát v nočních hodinách a ideálně by ten režim měl být pravidelný, to znamená, že by se neměl lišit přes týden a o víkendu," upozornila Simona Dostálová, lékařka Neurologické kliniky a Centra klinických neurověd VFN a 1. LF UK.
Doporučená doba spánku pro dospělé a seniory je podle odborníků minimálně sedm hodin. Děti ve školním věku by měly spát alespoň devět hodin a dospívající do 18 let jen o hodinu méně.