[chooze:gallery;value:31525]
Devětačtyřicetiletá žena si před smrtí loni v únoru podle obžaloby zažila muka. Karel Kalina, kterému v pátek ústecký krajský soud uložil doživotní trest, jí měl v rodinném domě v Jiříkově na Děčínsku zasadit údery do různých částí těla, mimo jiné hrudníku či hlavy, kopat ji a rdousit. Poté ji podle obžaloby odvezl k lesu, polil benzínem a zapálil.
Palivo se ženě dostalo i do dýchacích cest, podle pitvy zemřela na udušení. Její ohořelé tělo zůstalo ležet na lesní cestě. Soudkyně Vladimíra Kodatová v pátek u soudu prohlásila, že žena před smrtí velmi trpěla. Zemřít přitom možná vůbec nemusela.
[chooze:article;value:454379]
Nejedná se totiž o první násilný trestný čin, kvůli kterému Kalina stanul před soudem. V roce 2000 mu uložil 12letý trest za znásilnění a pokus o vraždu. Z vězení se ale dostal na podmínku už v roce 2009. Podle Kodatové mu byla diagnostikována sexuální deviace, se kterou se ústavně a poté ambulantně léčil.
Kýžený efekt to ale nepřineslo, o nějakou dobu později za napadení dvou žen Kalina opět skončil u soudu. "Kolik žen by měl obžalovaný ještě napadnout a vystavit nebezpečí smrti? Nelze jinak než mu uložit trest doživotí, protože jakýkoli kratší trest by společnost vystavil nebezpečí, že obžalovaný napadne další oběť," odůvodnila páteční rozsudek Kodatová.
Česku zoufale chybí psychiatři
Ve světle těchto okolností se nabízí otázka, zda už nehovoříme o selhání systému, pokud současné nastavení trestního řádu nedokáže zabránit opakovanému násilí ze strany recidivistů. Advokát, lidovecký poslanec a člen sněmovního ústavně-právního výboru Aleš Dufek se nedomnívá, že by se jednalo o systémovou chybu. Podobných případů jsou totiž jednotky.
[chooze:article;value:499795]
Abychom jim zcela zabránili, musely by některé činy, jako je znásilnění nebo vražda, být nekompromisně trestány doživotními tresty bez možnosti podmíněného propuštění. Něco takového ale není ve hře. Situaci by podle Dufka mohlo citelně pomoci větší množství psychiatrů, které ale Česko zkrátka nemá.
"Jsou naprosto přetížení, zvláště ti, kteří jsou navíc soudními znalci v oboru psychiatrie. Přitom rozhodnutí soudu se velmi často odvolávají právě na tyto jejich posudky. Já osobně bych si dokázal představit kombinaci trestu odnětí svobody a zároveň ochranného opatření v podobě ambulantní psychiatrické léčby po dobu výkonu trestu odnětí svobody. A to pro pachatele sexuálních či násilných zločinů,"řekl Dufek redakci TN.cz
"Výkon trestu je prováděn v bublině nápravného zařízení a patologické jevy u pachatelů vůbec nemusíme pozorovat. Kdyby pachatele jednou za měsíc vozili do státní psychiatrické léčebny ke kvalitní psychiatrické léčbě. V případě propuštění by pak musel plynule pokračovat v odborné léčbě, ale psychiatrů je zkrátka zoufale málo," konstatoval poslanec.
[chooze:article;value:501352]
Druhá věc je, že i psychiatři mohou dělat chyby. Pokud by nesli část odpovědnosti za své posudky, podobným případům by to bezesporu zabránilo. Přineslo by to ale závažný vedlejší efekt. "Pak už by tu práci nedělal nikdo," dodal.
Na půdě Poslanecké sněmovny nicméně probíhá debata o změně trestního zákoníku. Zda přinese zlepšení stavu, je zatím ve hvězdách. Nebyl by to ale první neúspěšný pokus o změnu.
Například v roce 2016 skupina poslanců v čele se sociálním demokratem Jeronýmem Tejcem předložila návrh novely, která měla zpřísnit tresty za nejzávažnější trestné činy, zejména vraždy. Tehdejší vláda k návrhu zaujala nesouhlasné stanovisko, které zdůvodnila například tím, že ne všechny vraždy jsou si rovny. Úkladná vražda podle ní není na stejné úrovni jako třeba vražda těhotné ženy.
Proč nejsou násilníci pod přísným dohledem? Odborníci volají po změně trestního řádu: