Chile, Brazílie, Nigérie a Kazachstán. V těchto čtyřech zemích chce Evropská unie podle dokumentu, který má k dispozici portál Politico, zvyšovat svůj vliv. V dokumentu je také popsán přístup ke zlepšování vztahů.
"Dají se očekávat návrhy na možnou obchodní spolupráci, ale popsané postupy jdou mnohem dále. Zmiňují například specifické nabídky Unie v oblasti energetiky, migrace, ekonomického rozvoje či bezpečnostní spolupráci," přiblížilo Politico s tím, že dokument se výslovně zaměřuje na pobídky, a nikoliv výhrůžky.
Tato čtveřice zemí leží v regionech, kde spolu o vliv soupeří Unie s Ruskem a Čínou. Nejde jen o politický nátlak, ale také o přístup k surovinám včetně ropy a plynu.
To samozřejmě vyvolalo odezvu v Rusku. Komentátor agentury RIA Novosti Dmitrij Bavyrin vztáhl vše na Rusko: "Nigérie a Chile nejsou v Rusku vnímány jako zóny ruského vlivu. Ale Evropané vědí nejlépe, ve kterých zemích se nás bojí."
[chooze:article;value:500970]
Na druhou stranu ocenil, že přístup ke zlepšování vztahů nabídkou ke spolupráci je podstatně lepší cestou než se uchýlit k výhrůžkám. Stejně ale veškeré podobné snahy označuje za neživotaschopné. Zmiňuje hlavně údajné evropské koloniální manýry a špatné načasování.
Přidává, že v Jižní Americe ztrácí vliv hegemon Západu, tedy Spojené státy americké. Zmiňuje například vojenský převrat v 70. letech v Chile, kdy se k moci dostal Augusto Pinochet, což vidí jako produkt CIA. Nicméně Politico řeší dokument Evropské unie, nikoliv Spojených států, navíc uvádí, že ačkoliv současný brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva odmítá jednostranně podporovat Ukrajinu ve válce s Ruskem, je brazilská vláda svolná ke spolupráci s Unií.
Podobně je tomu v Chile, kde byl zvolen levicový prezident Gabriel Boric Font. Chilská levice podle dokumentu sice zpochybňuje obchodní dohody, na druhou stranu by mohla s EU spolupracovat v oblasti zelené politiky a minimálně slovně podpořit Ukrajinu. Chilská vláda se také zajímá o evropský model sociálního státu.
Bavyrin popisuje "destruktivní vliv Západu" v otázce náboženských, etnických a kmenových konfliktů v Nigérii. Podle jeho popisu se od Západu odvrací i další africké země, jako například Mali, Burkina Faso či Kongo.
Ke Kazachstánu se příliš nevyjadřuje, nicméně nabízí analogii se Srbskem. To je údajně obklopeno "historickými nepřáteli" a zároveň půlka jeho ekonomiky závisí na Evropské unii, přičemž ale podle Bavyrina odolává pokusům Unie zatáhnout ho do sporů s Ruskem. Pokud tedy odolávají Srbové, proč by se měli od Ruska odvrátit Kazaši, kteří jsou s ním blíže propojení, polemizuje Bavyrin.
Vztahy Ruska a Kazachstánu po začátku války na Ukrajině dostávají trhliny. Kazašský ministr zahraničí Muchtar Tileuberdi loni v prosinci oznámil, že jeho země přestane sloužit Rusku jako nástroj k obcházení západních sankcí. Kazachstán také neuznává ani jednu ze separatistických státních atrap na východě Ukrajiny.
[chooze:article;value:467086]
"Je ale zcela zřejmé, jak by Rusko (nikoli ruská diplomacie, ale Rusko jako celek) mělo na tuto podvratnou činnost reagovat. Klíčem k jejich diplomatickému selhání jsou naše vojenské úspěchy, především co se týče takzvané jarní protiofenzívy Ozbrojených sil Ukrajiny, nejdůležitější sázce Západu na porážku Ruska," uzavřel Bavyrin.
Maďarský premiér Viktor Orbán v půlce března oznámil, že zvažuje přehodnocení vztahů s Ruskem kvůli válce na Ukrajině. Podívejte se na reportáž TV Nova: