Srst lenochodů, stromových savců obývajících především tropické deštné lesy, je plná nejrůznějších druhů hmyzu, hub, řas a také bakterií, z nichž by mnohé mohly představovat riziko vážných nemocí. Přesto se podle odborníků zdá, že tato podivná zvířata jsou překvapivě odolná vůči infekcím.
"Je zřejmé, že pokud tu máme soužití mnoha druhů organismů, musí existovat i systém, který je řídí,"řekl agentuře AFP Max Chavarria, výzkumník z Kostarické univerzity. Spolu se svým týmem odebrali vzorky srsti lenochodů dvouprstých a tříprstých, aby prozkoumali, o jaký systém by se mohlo jednat.
[chooze:article;value:474340]
Výsledky výzkumu publikovali v odborném časopise Microbiology. Vyplynulo z nich, že v srsti těchto savců se zřejmě nacházejí bakterie, které zároveň produkují antibiotika, jež umožňují kontrolovat šíření konkurentů, včetně potenciálně nebezpečných patogenů. To je zásadní zjištění, protože tato antibiotika by podle vědců mohla být řešením prohlubujícího se problému se "superbakteriemi", které jsou odolné vůči současným lékům.
Zvířata se superimunitou
"Nikdy jsme nepřijali lenochoda, který by byl nemocný – měl nějakou chorobu. Máme lenochody, kteří byli popáleni elektrickým vedením, ale nemají žádnou infekci,"řekla pro AFP Judy Aveyová, která provozuje záchrannou stanici pro zraněné lenochody. "Myslím, že za těch 30 let, co stanici provozujeme, jsme viděli možná tak pět zvířat, která měla zranění infikované," prozradila.
Cesta k využití lenochodí superimunity v lidské medicíně ale podle vědců bude ještě dlouhá. "Než začneme uvažovat o aplikaci antibiotik na lidi, je důležité nejdříve pochopit, o jaký typ molekul se jedná," zdůraznil Chavarria. Zůstává tak zatím nezodpovězenou otázkou, zda tito exotičtí savci přispějí k záchraně lidstva.
Miliony úmrtí ročně
Antibiotická rezistence, před kterou odborníci varují dlouho, je totiž už problémem současnosti. Už dnes některé léky nefungují proti infekcím, k jejichž léčbě byly určeny. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by se situace do roku 2050 mohla zhoršit natolik, že v důsledku antibiotické rezistence bude umírat deset milionů lidí ročně.
[chooze:article;value:489378]
Méně účinné léky jdou ruku v ruce s rostoucí agresivitou bakterií. Tento trend lékaři pozorují například u streptokoků, potvrdila redakci TN.cz primářka infekční kliniky Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová. "Streptokoky jsou agresivnější, zatím neznáme důvod. Popsána je tato situace i v jiných zemích světa," sdělila a dodala, že rostoucí antibiotickou rezistenci odborníci vnímají jako velmi závažný problém.
"V důsledku značného používání antibiotik (a to často i zbytečného) vzrůstá rezistence a skutečně panuje obava, že při současném trendu nastanou za pár let velké problémy s možností léčby závažných infekcí," objasnila. "Projekty, jako je ten náš, mohou přispět k nalezení nových molekul, které mohou být ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu využity v boji proti rezistenci bakterií vůči antibiotikům," zakončil Chavarria.
Nejen v českých lékárnách mezitím stále chybí některá antibiotika (4/2023):