O převahu ve strategické oblasti okolo severního pólu soupeří velmoci s námořnictvem už roky. Moskva a Peking tam spojují síly. Zástupci čínské pobřežní stráže a ruské tajné služby FSB se na tom domluvili po dvoudenním jednání v Murmansku nedaleko hranic s Norskem a Finskem, informoval portál South China Morning Post.
"Budeme se aktivně zasazovat o spolupráci ve vymáhání námořního práva, spojíme síly při budování námořní komunity a vynaložíme veškeré úsilí, aby to bylo prospěšné komplexnímu strategickému partnerství v nové éře spolupráce mezi Čínou a Ruskem," stojí ve společném memorandu.
[chooze:article;value:502014]
Dohodu předběžně načrtli prezidenti Vladimir Putin a Si Ťin-pching na březnovém setkání v Moskvě. Už v roce 2022 podepsali prohlášení, ve kterém se o vztahu obou zemí mluví jako o "partnerství bez hranic".
Peking podle odborníků novým projektem sleduje především vlastní arktické zájmy, Rusko zase dává najevo, že na zajištění bezpečnosti v Severním ledovém oceánu samo nestačí, píše The Barents Observer. Dohodu pokládají za přelomovou. "Mysleli jsme si, že Rusové jsou k posilování čínské pozice v Arktidě skeptičtí, ale válka na Ukrajině mohla tento postoj změnit," poznamenal Andreas Østhagen, expert na arktickou bezpečnost z norského Institutu Firdtjofa Nansena.
[chooze:article;value:501708]
Na rusko-ukrajinský konflikt nepřímo naráží i dohoda dvou velmocí. Jako jeden z důvodů námořní spolupráce totiž jmenuje vstup Finska do NATO a úsilí Švédska o totéž. Skandinávské země si požádaly o členství v západním obranném paktu v reakci na ruský útok na Ukrajinu. Peking agresi Moskvy otevřeně nepodporuje, Západ je však vzhledem k jejich těsným vztahům obezřetný.
"Spolupráce na úkolech pobřežní stráže je jasně definovaná a můžeme ji vnímat jako menší hrozbu než vojenskou spolupráci," doplnil Østhagen.
Armády Číny a Ruska ale v posledních letech provedly několik společných cvičení, včetně námořních manévrů v Tichém oceánu a Japonském moři.
Konečně se ukázal pravý Putin. Drama uprostřed projevu: