Čechy už několik měsíců trápí ceny jídla. "Česko se pohybuje na chvostu Evropy, protože máme problém s vysokými náklady. Enormně se nám zvedly podle typu výrobku o 40 až 80 procent. Podle Eurostatu patříme k zemím, kde došlo k nejvyššímu zvýšení cen energií, což se logicky musí propsat na nákladech," nastínila prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
V porovnání se sousedními zeměmi si podle ní nestojíme dobře. "Máme dvakrát vyšší ceny energií, než jsou v Německu nebo Polsku. Zároveň je ale v těchto zemích podstatně nižší daňová zátěž potravin. Mně se nelíbí připomínky, že DPH nehraje roli. Polsko má na 300 položek, které běžně nakupujete, nula procent daně, Německo sedm procent DPH z potravin oproti našim 15 procentům," nelíbí se Večeřové.
[chooze:article;value:501668]
Podle Potravinářské komory by měla vláda snížit strop energií. "Máme ty ceny jedny z nejvyšších v Evropě. Zároveň musíme řešit DPH, protože máme jedno z nejvyšších. Je také potřeba velmi intenzivně investovat do zemědělství a potravinářství. Je nutné si říct, co chceme pěstovat a chovat, a mít jasnou strategii," míní šéfka potravinářů.
V posledních měsících se mluvilo o tom, že sadaři budou kácet jabloňové sady, protože se jim nevyplatí jablka pěstovat. "U polských jablek se stále používají pesticidy v daleko větší míře, než je obvyklé, jak zjistila potravinářská inspekce. Dokonce prý používají zakázané pesticidy, takže bych byla velmi opatrná, ale i tak je to velká konkurence pro naše ovocnáře," popsala Večeřová.
Obavy z ukrajinských potravin
Společností v posledních týdnech rezonují problémy s obilím, masem a vejci dováženými z Ukrajiny. "Naši mlynáři nebyli úplně spokojeni s kvalitou obilí z Ukrajiny. Jeho kvalita byla taková, že to bylo dobré akorát na krmení, a to ještě s otazníkem. Tu mouku z toho nebyli schopní vyrobit. Kontroly sice dopadly v pořádku, ale ta kvalita byla horší," nastínila problematiku Večeřová.
Mnohem větší strach má ale z konzumace ukrajinských živočišných výrobků. "Mám obavy o maso. Je potřeba si uvědomit, že Ukrajina nepatří do Evropské unie, takže nemusí splňovat ty velmi přísné regulace, které v EU máme. Oni mohou krmit třeba i krmivy s geneticky upravenými organismy (GMO), které jsou v EU zakázané," vysvětlila šéfka potravinářů.
[chooze:article;value:500392]
U vajec je oproti tomu rozdíl v chovu. "U nás jsou zakázané obohacené klece, kdežto na Ukrajině se používají. My si stanovíme podmínky pro Evropu, které nám logicky zdraží produkci. Z metru čtverečního plochy máme menší produkci vajec než někdo, kdo má ty klece postavené nad sebou," popsala.
GMO podle ní zlevní produkci odolnosti vůči škůdcům. "Tématem jsou tu například antibiotika, u nás jsou velmi přísně hlídané skupiny antibiotik, které můžete používat při výkrmu drůbeže, navíc je tam ochranná lhůta, než jde zvíře na porážku. Tyto regule na Ukrajině chybí a pak to znevýhodňuje nejen české, ale i evropské zemědělce a farmáře," tvrdí Večeřová.
"Mrzí mě, že my si tu něco zakážeme a pak dovolíme dovoz něčeho, co tyto parametry vůbec nesplňuje. O zdravotní závadnosti není řeč, ale těch dovozů je čím dál víc. Loni to bylo v průměru 400 tun drůbežího masa za měsíc, letos je to 600 tun. Z dovozových výrobků se kontroluje 5 až 10 procent. Problém je také to, že se to může přebalovat. Nakoupíte na Ukrajině celé kuře, v Polsku ho rozporcujete a už tam můžete napsat, že bylo vyrobeno v Polsku," uzavřela.