O dopadech klimatických změn na život ve Středozemním a Jaderském moři hovořil uznávaný biolog Jakov Dulčič na čtvrteční přednášce v chorvatské Pule, píše tamní deník Glas Istre. Věnoval ji především rybám, na které se ve svém výzkumu zaměřuje nejvíce, problém se ale týká biologické rozmanitosti Jadranu jako celku.
Tamní biodiverzita se už dnes potýká s výraznými změnami, které vědci pozorují už delší dobu. "Lidé hledají řešení, ale jakmile se v moři něco stane, je velmi obtížné, téměř nemožné, vrátit to do stavu, v jakém bylo dříve," zdůraznil Dulčič naléhavost včasných kroků.
[chooze:article;value:497465]
Nedávné nálezy v Jaderském a Jónském moři by podle něj měly být varovnými signály. "Jadran se výrazně změnil v důsledku několika faktorů, většinou lidské činnosti. Takže kvůli klimatickým problémům druhy migrují z Rudého moře do Středozemního. Přicházejí velmi agresivní druhy schopné adaptovat se na nové prostředí, které jsou hrozbou pro ty původní, protože nemají přirozeného predátora," vysvětlil vědec.
Jedním takovým predátorem, který si našel nový domov v Jaderském moři, je perutýn – jedovatá ryba, která zlikviduje téměř vše, co se jí postaví do cesty. Chorvatská média o ní informovala před dvěma lety.
[chooze:article;value:466747]
"Je to druh, který je velmi agresivní. Přes Suezský průplav se dostal do východní části Středozemního moře a díky svým vlastnostem se velmi rychle šíří v novém ekosystému,"řekl tehdy Dulčič v televizi HRT.
Perutýn se několik let předtím rozšířil například v Karibiku po úniku z akvária na Floridě a o jeho invazi se hovořilo jako o jedné z největších budoucích ekologických katastrof, kterou člověk způsobil. "V západním Atlantiku probíhá invaze dravých ryb rychlostí a rozsahem, které nebyly dosud zdokumentovány v žádném mořském systému," napsali autoři ve studii z roku 2013.
Stále více Čechů plánuje dovolenou na Balt nebo k Balatonu. Důvodem jsou nízké ceny: