Monika Samková žije v pronajatém bytě o velikosti 2+1 v Ústí nad Labem. Poslední vyúčtování tepla a teplé vody jí vyrazilo dech. Doplatit má skoro 50 tisíc. Teplé vody přitom spotřebovala o čtvrtinu méně než loni.
"Devatenáct tisíc za ohřev teplé vody a necelých 30 tisíc za topení. Oproti loňskýmu roku jsme ušetřili spotřebu. Nějakou část asi uhradíme hotově a nějakou část asi na splátkový kalendář. Předpokládám, že nám zvýšej i nájem," posteskla si.
[chooze:article;value:499873]
V podobné situaci jsou teď tisíce rodin po celé zemi. Vysoké nedoplatky jsou především v nezateplených a hůře udržovaných domech. Paní Lucie se kvůli tomu s manželem a dětmi přestěhovala do menšího. "Nedoplatek máme plus minus 26 tisíc. Je to za teplo, za vodu," svěřila se.
S krizovou situací se teď potýkají dluhové poradny napříč celým Českem. Čtvrtina telefonátů do poradny Člověka v tísni jsou právě prosby o pomoc s řešením vysokých nedoplatků.
"Nedávno jsem mluvila se seniorkou. Měla zálohy asi 3 500 a měla nedoplatek asi 30 tisíc, tak jí zálohy zvedli na 11 tisíc. To si starší člověk nemůže dovolit," prozradila Renata Bořkovcová z organizace Člověk v tísni.
[chooze:article;value:494616]
Podle odborníků na energetiku se vyplatí spotřebu sledovat a zapisovat každý měsíc. Vyúčtování se pak dá účinněji reklamovat.
"Měli jsme tady případ 80leté paní, která měla nedoplatek kolem 50 tisíc. A když se prověřila celá ta spotřeba, tak ve finále se jí ještě 1 900 vracelo," upozorňuje specialista na služby v energetice Jiří Tůma.
V bytech, kam teplo dodávají teplárny, se například nevyplatí vůbec netopit. Zákon jasně určuje, že nájemníkům se pak může doúčtovat až 80 % průměrné spotřeby.