Evropský parlament v úterý schválil předběžné dohody členských států z konce roku 2022. Europoslanci odhlasovali zejména ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2024. Pro zpoplatnění emisních povolenek hlasovalo 413 poslanců, proti bylo 167.
Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) se zpoplatnění povolenek dotkne Česka i českých občanů. "Bojím se, že lidem spíše zdraží život a ochraně klimatu příliš nepomůže," uvedl v živém vysílání TN Live.
[chooze:article;value:500350]
V případě domácností by se pak podle něj zdražení mohlo dotknout i těch, kteří vlastní auta. Průměrné rodině s dvěma auty by se roční náklady mohly dle Knotka zvýšit o 13 až 21 tisíc korun. Proti návrhu tak hlasovala i většina jeho stranických kolegů.
"Zdraží téměř všechno. Zatím byly emisní povolenky primárně na elektřinu, ale v budoucnosti budou téměř na všechno. Všechny dovezené věci ze světa zdraží, protože se nově bude všem dovozcům účtovat ten uhlík, který výrobce vypustil do ovzduší při té výrobě mimo Evropskou unii," myslí si pak hlavní ekonom NATLAND Group Petr Bartoň. Dodává, ale že by zdražení nemělo být skokové.
[chooze:article;value:497756]
Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) může ale reforma pomoct Evropě stát se světovým lídrem v oblasti průmyslu a životního prostředí. Balík opatření navíc bude mít podle něj vliv na každého z nás. "Především to, co je důležité zdůraznit, je, že budeme předávat přírodu a životní prostředí kolem nás našim vnoučatům a dětem v lepším stavu, než jsme ho dostávali my od našich rodičů," zdůraznil Zdechovský ve vysílání TN Live.
Pro Českou republiku to ale podle europoslance znamená zejména to, že "Česká republika si sáhne na další miliardy z Evropské unie, které potečou do českého hospodářství". Krok je navíc podle něj důležitý i z toho důvodu, že tyto moderní technologie pomohou se šetřením energií i zbavení se závislosti na Rusku a dalších velmocí.
[chooze:article;value:499269]
Parlament rovněž přijal pravidla pro uhlíkové vyrovnání na hranicích Evropské unie (EU). Chce tak motivovat země, které nejsou členskými státy EU, aby si stanovily vyšší klimatické cíle. Má ale zajistit i to, aby úsilí v oblasti zlepšení klimatu nebylo ohrožováno přemisťováním výroby z Evropské unie do zemí mimo EU, kde nejsou tak přísná klimatický pravidla.
Poslanci Evropského parlamentu rozhodli i o zřízení Sociálního fondu EU pro klimatická opatření po roce 2026. Ten má ochránit domácnosti a malé podnikatele před vysokými cenami energií a náklady na dopravu.
Schválené změny se tak týkaly několika předpisů, které jsou součástí balíčku Fit for 55. Jeho cílem je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Reformu má nyní schválit Rada.
Evropský parlament čelil kyberútokům. Přihlásili se k nim proruští hackeři: