Podle majitelů mají zemědělské pozemky cenu skoro šest milionů korun, zatímco stát jim dal asi 780 tisíc korun, platil 50 korun za metr čtverečný. Hlavním argumentem majitelů bylo, že už nabyla účinnosti nová právní úprava, která umožňuje přiznat jako náhradu obvyklou, tedy tržní, cenu pozemku. Vyvlastnění nabylo právní moci v září 2005, nová právní úprava platí od července 2006.
Obecné soudy ale uznaly částku 780 tisíc a Ústavní soud v roce 2012 původně stížnost majitelů zamítl. Ti se však nevzdali a celou věc hnali až k Evropskému soudu pro lidská práva (ESPL). A ten se jich v březnu 2022 zastal.
"ESLP dospěl k závěru, že postupem vnitrostátních orgánů byl porušen čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, protože navrhovatelům byla za vyvlastněné pozemky vyplacena náhrada podle cenových předpisů (úřední cena), aniž by vnitrostátní orgány posoudily její přiměřenost ve vztahu k tržní hodnotě pozemků," stojí v soudním spisu. Zjednodušeně řečeno, podle ELSP byla státem nabídnutá cena za pozemky, ačkoliv podle předpisů, vzhledem k jejich tržní ceně až příliš nízká a stát nevzal trřní hodnotu v potaz.
[chooze:article;value:498572]
O případu tak znovu rozhodoval Ústavní soud. A ten tentokrát povolil obnovení řízení. "Z mezinárodních závazků i judikatury ESLP a Ústavního soudu, která tyto závazky vykládá, vyplývá, že není v souladu s Úmluvou aplikovat dříve platné přísné právní předpisy, bez zohlednění toho, zda je jimi stanovená (úřední) cena v rozumném poměru k aktuální ekonomické realitě," vysvětlila mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi.
Pokud se tedy nyní majitelé pozemků a stát mimosoudně nedohodnout na ukončení kauzy, bude na obecných soudech, aby nalezly spravedlivou rovnováhu mezi veřejným zájmem a ochranou práva na pokojné užívání majetku. "Výši náhrady za odnětí tohoto práva již nesmí určit v kontextu doby minulé (kdy bylo o vyvlastnění rozhodnuto správními orgány), ale k aktuálnímu okamžiku, v němž budou obecné soudy rozhodovat," doplnila Abbasi. Obecné soudy se tak nesmí řídit starými pravidly pro určování ceny za vyvlastněné pozemky. To ovšem neznamená, že mají majitelé automaticky právo na tržní cenu.
[chooze:poll;value:1311222f0782dcfaa5052ccfdcd1bffbcb40e770;layout:tn_nova]
Zde si můžete přečíst kompletní nález Ústavního soudu:
[chooze:document;value:14f496e6-2e39-4a83-8ffe-87d0454f8f6d]
Katastrální úřady masivně kontrolovaly stavby a pozemky. Hlásily statisíce chyb (12/2022):