Jediná sršeň dokáže usmrtit hlodavce. Včela je ale ještě snadnější kořistí. "Vedle varoázy, moru a postřiků je to další hrozba pro včely," upozornil včelař Evžen Báchor.
Sršeň oběti ukousne nohy i hlavu a se zbytkem letí krmit potomstvo. "Naše včely nejsou vybaveny instinktem, jak se toho predátora zbavit," varoval entomolog Miroslav Mikát.
Kolonie o desetitisících jedinců potřebuje kilogramy bílkoviny denně, hladové larvy jsou velké jak článek prstu. Kvůli tomu přišli francouzští chovatelé už o polovinu včelstev. V roce 2004 se zbožím sršeň přicestovala z Asie do Francie a brzy se dostala do dalších států.
[chooze:article;value:495467]
Postupuje rychlostí 100 kilometrů ročně a spatřená byla v okolí Řezna, tedy skoro na dohled českých hranic. A čeští včelaři se už seznamují s metodikou, jak asijskou sršeň poznat. Je menší než česká a taky tmavší. "Prevencí je vyhledávání hnízd a likvidace," sdělil entomolog Bohuslav Mocek.
Jenže hmyz bolestivě útočí už na desetimetrovou vzdálenost. Tahle sršeň je velmi agresivní. Dokáže pronásledovat člověka 300 metrů. Navíc člověka bodá opakovaně.
[chooze:article;value:484191]
Čeští hasiči už vyrazili za francouzskými kolegy na zkušenou, jak se sršni bojovat. "Dovybavujeme se odolnějšími prostředky, kombinézami," uvedla mluvčí hasičů Vendula Matějů.
Svaz včelařů nabádá své členy, aby se každý více díval kolem sebe. "Především by to měl písemně hlásit na Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky na e-mail invaznidruhy@nature.cz,"řekla předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.
Rychle se také vymýšlí metody, jak úly zabezpečit, třeba je opatřit speciálními sítěmi.
Českou republiku sužují dvě stovky invazivních druhů rostlin a živočichů: