Po delší době se mi opět podařilo hrábnout do klávesnice pro napsání pokračování této nesmyslné povídky - vlastně v příštím díle by měla nabrat až moc velký smysl. Bojím se že to začne být nuda, ale snad z tak ohraného tématu zvládnu ještě vytvořit něco zajímavého.
Není to zas tak dlouhé počtení, nic méně očekávaný (alespoň já se na něj těšila) "spin off" je tu. Snad budete stejně roztomile překvapeni jako já, když mě to napadlo. :3
"Au! Ukopl jsem si palec! Proč je tu taková tma? Vždyť se ten bejvák umí přizpůsobovat, ne, Loki?" zaúpěl Melkor.
"To jo, ale má radši mě. A já chci tmu. Au! Tohle tu nikdy nebylo!"
"Tak řožni," navrhl nejstřízlivěji znějící Erot.
"OK. Vyhráli jste... Světolooo!"
Něco bliklo a celou obývací místnost zalil příval nepříjemné záře.
"Žádné světlo!" ozvalo se odněkud rázně. A nastala tma.
"Hej! Chtěli jste světlo, tak mi tu teď nerušte kouzlení! Bolí mě z vás hlava...."
"Ale my ani necekli," ohradil se Melkor.
"Nevěřím. Světlo!"
"Tma!" tentokrát to už jen probliklo a opět je zahalila černo.
"No fajn! Mějte si tu svou černotu!" zahulákal Loki. "Au! Světlo!"
Tentokrát se už nestalo vůbec nic.
"Světlo!" zařval znova. Někde škrtla sirka a objevil se malý, ale jasný plamínek svíčky. V jeho světle stál muž v šedém splývavém rouchu, útlé ruce s dlouhými prsty (i nehty) ve kterých držel dohořívající zápalku a ze zad mu rostly tři páry černých křídel. Peří vypadalo jako orla, nebo kondora. Vlasy měl dlouhé, až na ramena a bílé, ale ne stářím. Obličej měl ostře řezaný, ale přesto takový, jakému se říká ušlechtilý a kvůli kterému ztrácejí dívky všeho věku hlavu. Byl velmi bledý a kolem přísných rtů mu hrálo to, čemu se říká "krutý úsměv".*
"JITŘNÍ HVĚZDA!"
Loki okamžitě vystřízlivěl a padl na kolena, bleskově následován Erotem.
"Éééé? Lako TEN Jitřní hvězda?" naklonil Vala hlavu na stranu.
Nikdo nic neříkal.
"Jako Lucifer?" upřesňovla svou otázku.
Anděl se mu zpříma díval do očí. Nevydržel to a uhnul pohledem. Serafín se potěšeně usmál. "Vstaňte!" otočil se k Lokimu, "Kdo je to?"
Polobůh se rozpačitě poškrábal ve vlasech. "To je na trošku delší vypravování," odmlčel se, "ale ujišťuji vás, vaše Světlonošstvo**, že vůbec nebude překážet našim záměrům. Ba co více, domnívám se, že nám bude i velmi účinným pomocníkem." Zmlkl a snažil se najít alespoň drobnou reakci na svá slova. Kamenná tvář se ani nepohnula.
"Kde je Lilith?" zeptal se bez většího zájmu vládce Pekel, "měl jsem za to, že je s vámi. Ale jak vidím asi ne. Chtěl jsem s ní něco prodiskutovat. I s vámi. Loki, Erote," odmlčel se, "Morgothe."
"Je to démon, ne? Neměl by umět číst myšlenky,"špitl Melkor směrem k Lháři, který se na něj otočil s téměř vyděšeným výrazem.
Okřídlený sebou trhl. "To už nikdy neříkej! Jsem anděl! Sice padlý... ale anděl," a v očích se mu při těch slovech zablesklo.
"Lilith?" snažil se rychle o změnu tématu Eros. "Neviděl jsem jí už pět dní a tento dům se stále mění. Ani pro Lokiho nejsou všechny dveře otevřené. Vlastně jsme ani pořádně nevěděli, kde se zrovna nacházíte Vy," nesměle vykoktal ve snaze zachránit přátele.
"Jak myslíš. Já najdu Černou Lunu, vy dva se podíváte po ostatních a ten nováček půjde hledat se mnou. Třeba se dozvím něco zajímavějšího, než jsou ta tvá hlášení, Lopte." Zamyslel se. "Máte na to hodinu. Pak svolám Sněm."
* (Popis Lucifera přvzat a jemně doupraven z knihy Vyhlídka na věčnost od Jiřího Kulhánka stranu si nepamatuji (ten popis je úplně přesnej a já tu knihu žeru))
**(Světlonoš => doslovný překlad z latiny => lux = svěrlo, ferre = nést)