Miliardy korun za každé volební období přinese do německé státní kasy snížení počtu poslanců Spolkového sněmu. Ze současných 736 se komora smrskne na 630 zákonodárců.
Odsouhlasili to na pátečním zasedání, informoval portál DW. Hlasování předcházela bouřlivá debata. Iniciativu vlády kancléře Olafa Scholze pokládá opozice za protiústavní.
[chooze:article;value:495364]
Počet členů Spolkového sněmu totiž kolísá podle výsledků stran ve volbách. Nejméně jich musí být 593, kvůli volebnímu systému se dvěma hlasy a vyrovnávacím mandátům ale bývá počet pravidelně vyšší. Omezení na 630 má být trvalé, uvedl list Tagesschau.
Volání po změnách ve fungování Parlamentu zná i Česko. Poslanecká sněmovna má 200 zákonodárců, horní komoru pak tvoří 91 senátorů.
[chooze:poll;value:a00b62ecfe8e1d34a9e3650358a871f12764a15f;layout:tn_nova]
Tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) v roce 2017 navrhoval sloučit sbory v jeden, který by měl jen 101 křesel. "Země naší velikosti nepotřebuje 281 poslanců a senátorů. Kdyby jich bylo třeba 101, jako je tomu v řadě dalších zemí, určitě by to stačilo. Poměřuju to k ostatním zemím, poslanců je stále moc," prohlásil.
Zrušení Senátu dlouhodobě prosazuje třeba i hnutí SPD. Vznikl při rozpadu Československa. Zatímco Česká národní rada se plynule přetavila v Poslaneckou sněmovnu, s umístěním českých zákonodárců z Federálního shromáždění byl problém.
Ústava tak navázala na prvorepublikovou tradici a zakotvila dvoukomorový Parlament. Slovensko má od zániku federace jen jednokomorový.
[chooze:poll;value:ffd9edd8f06e2633c27148bb5477ddd96bbc9968;layout:tn_nova]
V zahraničí na své platy politici tak hákliví nejsou. Sahají na ně běžně: